Závlahové systémy

Montujeme profesionální automatické závlahové systémy HUNTER.

Hunter 2014 - Premium partner Automatické závlahové systémy Hunter pro zahrady, parky a sportovní plochy jsou dnes rozšířené a běžně dostupné i v České republice.

Mezi jejich základní přednosti těchto systémů patří:

Kvalitní výsuvné postřikovače s podzemním pouzdrem a teleskopickým nadzemním výsuvníkem zajišťují při správném návrhu téměř dokonalou iluzi deště a velmi vyrovnanou vydatnost zálivky po celé ploše. V nabídce firmy naleznete výsuvné postřikovače rotační, rozprašovací s plastovým i nerezovým výsuvníkem.

Počty postřikovačů na zahradách rodinných domů se pohybují řádově v několika desítkách, v parcích nebo na golfových hřištích to jsou pak často stovky nebo i tisíce. Při správném rozmístění postřikovačů, umožňujícím jejich vzájemné překrývaní při postřiku, lze snížit dobu zavlažování celé plochy často jen na několik desítek minut v jednom cyklu.

Na zahradách a v parcích se tento typ závlahy trávníků postřikem dále kombinuje s různými formami mikrozávlahy , uplatňující se především u keřové výsadby. Tato kombinace různých forem závlahy je běžná, neboť celá zavlažovaná plocha je vždy rozdělena do mnoha menších částí (sekcí) s odlišnými nároky na závlahu.

Rozdělení na jednotlivé sekce umožní dodávku vždy jen takového množství vláhy, které je zde potřebné. Nedochází tak ke zbytečnému plýtvání a ze spotřebované vody je využita doslova každá kapka. Rozčlenění zavlažované plochy na sekce je nutné i s ohledem na vydatnost zdroje, velikost čerpadla a dimenzi přívodního potrubí. Zavlažování celého pozemku najednou by tedy nebylo výhodné a ani ekonomické.

Neopomenutelnou součástí každého AZS je automatické ovládání. Závlaha probíhá zcela samočinně v pravidelně opakujících se cyklech s rozdílnou požadovanou intenzitou, postupně ve všech částech zavlažovaných ploch. Chod závlahy je řízen ovládací jednotkou, jejíž chod může být ovlivňován množstvím srážek a na působení větru. Nastane-li déšť nebo fouká-li velký vítr, průběh zavlažování je dočasně blokován. K návratu do běžného provozního režimu dojde až po určité době, kdy se dešťové srážky odpaří a vítr ustane. Díky jednotlivým čidlům tak dochází k přizpůsobení provozu aktuálnímu počasí. Závlahu je možné spustit kdykoliv i manuálně. Obsluha ovládací jednotky, zahrnující naprogramování a možnost občasného ručního spouštění, je pro uživatele z pravidla velmi jednoduchá.

Pro zahrady rodinných domů se běžně používají ovládací jednotky Hunter pro 2,4,6,9,12 a 15 sekcí. Pro větší zahrady a parky lze použít i jednotky větší, rozšiřitelné třeba až na 36 nebo 48 sekcí.

Životnost AZS závisí především na správném návrhu a instalaci zkušenou firmou, na čistotě vody a na zajištění zazimování . Pak může být až desítky let.

Zdroj vody závlahových systémů

Pro automatický závlahový systém může být použita voda z vodovodu, ze studny, z vrtu nebo dešťová voda z jímky. Možná je i kombinace několika různých zdrojů, která je v případě využívání dešťové vody přímo nezbytná. Pozor však na přímé propojení potrubí s vodou z různých zdrojů. Vždy je třeba systémy navrhnout samostatně a nebo tak, aby se voda z jednoho zdroje nemohla dostat do jiného.

Ve všech dále popsaných případech musí být filtrace.

Pokud zrekapitulujeme možné zdroje vody, lze použít vodu z:

* v těchto případech je ve většině případů nutná kombinace zdrojů.

Vodovodní řad závlahového systému

Pro automatický závlahový systém je nejvýhodnější napojení přímo za vodoměrem. To umožní napojení na dostatečný průměr potrubí. Pro běžné zahrady a ozeleněné plochy průmyslových a administrativních areálů je vhodný průměr min. 1“ resp. 32 mm . Vodoměry u přípojek mohou být umístěny i mimo objekt ( např. ve vodoměrné šachtě ), v takovém případě je vhodné předem počítat s místem i pro prvky hlavní sestavy. Vyhneme se tak nutnosti instalace další technologické šachty. Je však nutné zajistit, aby všechny připojovací armatury (které zůstanou i po zazimování naplněny vodou) byly uloženy v nezámrzné hloubce nebo v nezámrzném prostředí. Vodoměr může být umístěn také přímo v objektu. Nejčastěji ve sklepě nebo technologické místnosti. V takovém případě není většinou problém s místem pro umístění hlavní sestavy.

Pozn.: Doporučujeme projednání možnosti instalace podružného vodoměru (se správcem vod. sítě) – potom přichází v úvahu jen platba za vodné, nikoliv za stočné. Úspora je často více než 50%.

Studna nebo vrt u závlahového systému

Tento zdroje vody je možné použít v případě, kdy studna obsahuje dostatek vody alespoň pro jeden závlahový cyklus a kvalita vody je dostatečná. Zároveň je nutné, aby stejné množství vody bylo k dispozici na začátku cyklu dalšího. Při splnění těchto předpokladů je možné čerpat vodu přímo. Pokud kapacita studny nebo vrtu nestačí, je nutné nejprve čerpat vodu do akumulační jímky ( nádrže ), ze které pak bude voda jiným čerpadlem čerpána do závlahového systému. V případě přímého čerpaní ze studny lze použít ponorné čerpadlo ( vrty i kopané studny ) nebo čerpadlo se sacím košem a sacím potrubím ( kopané studny ).

Akumulační jímka na dešťovou vodu

Akumulační jímka nebo nádrž je nutná v případě , že nelze ze studny čerpat takové množství vody, které by stačilo na jeden cyklus závlahy. Do jímky je průběžně čerpána voda menším průtokem, slabším čerpadlem. Funkce čerpadla je kontrolována sondami jak ve studni, tak v akumulační jímce. Z jímky je pak voda jednorázově odčerpána silnějším čerpadlem na jeden závlahový cyklus.

Jako zdroj vody pro závlahu může být využita i dešťová voda. Protože dešťovou nepotřebujeme při dešti a při suchém počasí jí je zase málo, je nutné zajistit vždy kombinaci s jiným stálým zdrojem. Tato voda je však často poměrně znečištěná a pro použití pro závlahu je tedy účelné osadit zde kvalitní filtraci, nejlépe s automatickým proplachem a odkanalizováním. Proto se musí velmi důkladně zvážit, zda dešťovou vodu použít pro systém s jemnými tryskami nebo mikrozavlažovači. Častým řešením je použití dešťové vody jen pro ruční zálivku výsadeb, bez nákladné filtrace. Retenční nádrž je pak napojena na systém vodních zásuvek, ze kterých je voda odebírána.

Jak inteligentně zavlažovat

Založení a údržba kvalitního trávníku není nijak snadnou záležitostí. Kvalitu trávníku ovlivňuje nejen dobře propustná půda bohatá na živiny, vhodná směs travních odrůd, teplota nebo dostatek světla. Velkou roli hraje také způsob a frekvence sekání trávníku a dále pak činnosti, při nichž se provádí vertikální prořezávání kořenového systému a likvidace travního odpadu (travní plsti), provzdušňování a zlepšování propustností půdy. Stejně důležitou roli hraje i dostatečné množství závlahy a její frekvence.

Kolik vody pro trávník v závlahovém systému

V klimatických podmínkách České republiky představuje roční úhrn srážek přibližně 1/3 až 1/2 potřebného množství vláhy pro optimální růst kvalitního trávníku. Většina trávníků potřebuje během vegetačního období od jara do podzimu 600 – 800 mm srážek na metr čtvereční. Některé druhy založené na velmi propustném písčitém podloží ( např. greeny na golfovém hřišti ) potřebují vody ještě více. Tomuto požadavku odpovídá týdenní závlahová dávka 25 – 40 litrů na 1 metr čtvereční (25-40 mm/m2). Pro trávník však není důležité jen celkové množství vody, ale především rovnoměrnost a pravidelnost zálivky. U přirozených srážek nelze s rovnoměrností a pravidelností příliš počítat, neboť deštivé dny jsou často koncentrovány do několika na srážky bohatších období, kdy je dešťové vody až nadbytek a není tak plně využita a z části odtéká. Po většinu roku zase naopak potřebné srážky chybí. V tomto období se tak ke slovu dostává doplňková závlaha, zajišťovaná automatickým závlahovým systémem.

Jak často a kdy zavlažovat

Doporučená frekvence zavlažování trávníků se bude měnit spolu s jejich stářím.

U nově zakládaných trávníků je důležité v prvních několika týdnech po výsevu volit relativně časté zavlažování s malou dávkou vody, třeba i několikrát denně v intervalech 4-6 hodin. Důvodem je fakt, že nově založený trávník nemá ještě dostatečně vyvinutý kořenový systém a není tedy schopen zadržovat příliš velké množství vody. V krajním případě může dojít až k vyplavování zeminy např. ve svazích apod. V prvních týdnech tedy stačí udržovat vlhkost jen v několika centimetrech zeminy na povrchu. Pravidlo méně intenzivní ale časté závlahy tedy platí u svažitých pozemků i u déle založených trávníků.

Jiná je ovšem situace po několika týdnech od výsevu. Pokud je již po první seči a kořenový systém trávníku již zesílil (nejdříve po 5 ti týdnech), je vhodné snížit frekvenci závlahy nejprve na jeden cyklus denně a později ( po 2 – 3 měsících ) již bude postačovat závlaha jen 2-3 x týdně. Vydatnost zavlažování má být u déle založeného trávníku taková, aby půda pod trávníkem byla dostatečně vlhká alespoň do hloubky 8 -12 cm, tedy až do míst kam zasahují kořeny trav.

Pokud tedy doporučenou týdenní závlahovou dávku 25 – 40 litrů / m2 rozdělíme do 2-3 cyklů týdně ( např. pondělí / středa / pátek ), měli bychom jednorázově dodat vždy kolem 10 - 15 litrů na metr čtvereční. Ne méně, ne více. Nejefektivnější bude zálivka v časných ranních nebo pozdních večerních hodinách. Pokud to není nezbytné, nezavlažujte během dne.

Při častém dávkování velmi malého množství vody by se kořenový systém trávníku vyvíjel především v mělké hloubce těsně pod povrchem. To by mělo negativní vliv na jeho růst, kořeny by byly příliš mělko a trávník se stal náchylným na vysychání. Také by se v něm více dařilo různým plevelům, jejich semena by lépe vzcházela a časem by se v trávníku více rozšiřovaly některé druhy mělce kořenících trav. Je zde i větší riziko napadení plísněmi, houbami a mechem. U ploch mimořádně náročných na kvalitu trávníku ( např. greeny golfových hřišť ) je frekvence zálivky závislá na poměru písku a substrátu a také na drenážním systému pod greenem. Potřeba vody je zde ve většině případů vyšší než u ostatních trávníků.